Schéma

Představte si svůj byt. Velmi dobře ho znáte. Žijete v něm. Víte, kde je otlučená barva, které okno netěsní, který kohoutek na topení nefunguje. Když Vám položím otázku: Kolik máte ve svém bytě oken? Neodpovíte hned. Ale schéma svého bytu nosíte v hlavě. V duchu se projdete místnostmi a spočítáte okna. Chviličku to potrvá, ale nakonec bude Vaše odpověď správná. Svůj byt přece bezpečně znáte.

Nyní si představte, že jdeme spolu na konkurz. Tento konkurz se skládá právě z Vašeho bytu. Já se nějak (asi nečestně) dovím přesné znění otázek. Ten konkurz chci vyhrát a tak se na to připravím. V noci se k Vám nenápadně vloupám, přepočítám okna, kliky u dvěří, podívám se na barvu koberce a vše si řádně zapíši. Také se to rychle naučím. Konkurz je přece už zítra.

A už jsme společně před komisí. Narozdíl od Vás, já odpovídám rychle a správně. Konkurz vyhraji. Znamená to snad, že Váš byt znám opravdu lépe? Teď, když jsem vítězkou, opravdu dokážu ukázat tu jedinou elektrickou zásuvku, která už dva roky nefunguje?

Nedokážu. Ale to se můj zaměstanvatel doví až později. Asi mě vyhodí. A nejspíš pro příště změní pravidla konkurzu. Vyhodil by i Vás? Ano, ano, neprošli jste konkurzem, ale bude další kolo. Právě mě vyhodili.

Obdobně je to s naší matematikou. Budujeme u dětí schéma nejrůznějších matematických jevů. Učíme je poznávat čísla tak dokonale, aby jim stačilo projít se v hlavě mezi čísly a vyřešit tak matematický problém. Pravda, chvíli trvá, než se s novým bytem sžijeme, stejně jako se teprve sžíváme s matematikou. Také odpovědi nejsou rozhodně vždy rychlé a správné. Zatím to ještě není na konkurz. Vedle počtářských dovedností, rozvíjíme především myšlení.

Celé to chce čas a trpělivost. Děti potřebují „umýt všechna okna“, „vytřít a vyluxovat všechny podlahy“, aby bezpečně uměly odpovědět nejen správně, ale i rychle. Konečně čím častěji hospodyňka ve svém bytě myje okna, tím rychleji vám řekne jejich počet.

"Vzdělání je to, co nám zůstane, až zapomeneme všechno, co jsme se naučili." Karel Čapek